Tereza se již od dětství zajímala o přírodu, což ji dovedlo ke studiu na Přírodovědecké fakultě. Její cesta k práci v oblasti životního prostředí se však nečekaně vyjasnila až při setkání s kamarádem a budoucím kolegou v hospůdce na Smíchovské nádražce. Od té doby se její životní dráha spojila s ochranou přírody, kde může uplatnit svou vášeň a znalosti.
Kdyby mohla být jakýmkoliv zvířetem, Tereza by si vybrala ptáka, aby si mohla užívat nekonečné výhledy z ptačí perspektivy. Ve volném čase se nejraději věnuje běhání, procházkám, jízdě na kole nebo prostému ležení na trávě, což jí umožňuje relaxovat a být v blízkosti přírody, kterou tolik miluje.
Z jejích nezapomenutelných zážitků z terénní práce vyčnívá setkání s ledním medvědem na Svalbardu, což je moment, na který nikdy nezapomene. Dalším nevšedním zážitkem bylo plašení divočáků hlasitým přehráváním hudby ze Spotify při dendrologickém průzkumu. Pokud by si mohla vybrat jakoukoliv superhrdinskou schopnost, Tereza by zvolila laserový skener v očích, aby mohla efektivně mapovat porosty.
Fascinují ji přirozené meandry vodních toků, které vnímá jako krásný přírodní úkaz. Na práci ve svém týmu oceňuje přátelskou atmosféru, profesionalitu a znalosti svých kolegů, které jsou pro ni velkým zdrojem inspirace. Navíc miluje jejich pracovní snídaně, které jsou vždy skvělým začátkem dne. Za svůj největší pracovní úspěch považuje nalezení dančího parohu. A kdyby někdy napsala knihu o své práci, pojmenovala by ji „Společnost Kateřiny Zímové, Tereza Šimková u telefonu, dobrý den“, což dokonale vystihuje její smysl pro humor a osobitý přístup k práci i životu.
